Prostředky nouzové komunikace – vlastní názor

Tento článek vznikl v období probíhající epidemie koronaviru COVID-19.

V průběhu epidemie, kdy se velká část národa probrala z pocitu absolutního bezpečí a nedotknutelnosti (navíc v návaznosti na články týkající se kolapsu mobilních sítí v důsledku přetížení některých nouzových linek) narážím často na dotazy, jestli je ta a ta radiostanice dobrá a co si o ní ti druzí myslí. Byl jsem dokonce požádán na jednom nejmenovaném fóru, zda bych se neúčastnil reportáže o spojovací technice a nesdělil své názory na krizovou situaci, která probíhá. Reportáž jsem s díky odmítl (jak tendenčně končí podobné články možná už někteří zažili, čili důvod je zřejmý). Rozhodl jsem se tedy, že sepíšu pár základních poznatků. Nebudu psát o základních věcech, jako že každou relaci je možné odposlouchávat, že každá radiostanice má svá specifika, že každý kmitočet je vhodný do jiného terénu. Soustředím se čistě na pár základních skupin radiostanic, se kterými se můžete setkat nejčastěji a které nejsou finančně nijak nákladné. U těchto se snažím upozornit na negativa a pozitiva. Nejdůležitější je však znalost základů spojařiny a umění zacházet s radiostanicí

První a docela častý dotaz se týká vojenské radiostanice RF-10. Jak jsem psal, nebudu se zmiňovat o koncepčním řešení, ladícímu kroku a dalších věcech. Kdo se chce dozvědět více, doporučují si pročíst další z mých webů: http://rf-10.nazory.cz .Radiostanice RF-10 je na dnešní poměry už poměrně zastaralá záležitost, pracuje na kmitočtech 44,000 - 53,975 MHz, vysílací výkon 1W, napájecí napětí 6V, spotřeba při příjmu 250mA, při vysílání 800mA-1A. O napájení se stará 5 ks NiCd monočlánků s kapacitou 4Ah. Pohotovostní doba bývá kolem 8 hodin podle stavu akumulátoru. Hlavní nevýhodou je pevně nastavená šumová brána. Radiostanice je hodně citlivá, čili ve městě či u silnějšího zdroje rušení bývá trvale otevřena a stanice tak obtěžuje šumem. Další nevýhodou je, že nemá hlasitý odposlech. Radiostanice je primárně určena pro radistu, který ji nosí na zádech a sluchátko má připnuté na rameni, hrudi či někde v blízkosti ucha. Pokud radiostanici použijete jako základnovou tak s největší pravděpodobností, pokud u ní nebudete sedět, ji neuslyšíte. Řešením je vyvedení hlasitého odposlechu nebo propojením se skříňkou A (pak se ovšem dostanete spotřebou na nepříjemných 1,5A při příjmu). Dalším mínusem je stav akumulátorů, které bývají po těch letech po smrti. Bude tedy nutná repase, která v případě použití originálních článků nebude ani levnou záležitostí a její cena s přehledem převýší cenu radiostanice. O jejich váze ani nemluvě. Ještě dodám, že originální nabíječka je co do účinnosti (a tím pádem i spotřeby el. energie, které v případě krize není nadbytek) hotovou katastrofou. Drtivou část energie propálíte v teple. Výhodu to má tu, že nabíječku pak můžete použít třeba jako sušák na mokré ponožkyJ. Mezi výhody naopak patří její mechanická odolnost, poměrně široká škála antén a příslušenství, odolná brašna s přepravním boxem a blbuvzdornost.

Další ale ne tak častý dotaz se týká R105 a jejich klonů. Tuhle radiostanici osobně nedoporučuji vůbec. Radiostanice váží 20 kilo, je napájena 4ks louhových NiCd akumulátorů, o které je potřeba se občas starat, při vysílání zabírá velkou šířku pásma, čili spojení bez komplikací je možné jenom mezi stanicemi stejného typu. Odběr v pohotovostním režimu je 3A. O stanici má smysl uvažovat jenom v případě, že by se člověk chystal na jadernou válkuJ. Co se týče příslušenství tak s tím také začíná být pomalu problém. Její výhodu vidím akorát v odolnosti a ve vestavěném anténním členu a jednoduchém indikátoru vyladění, díky kterému je možné přizpůsobení velkého množství antén. Čili za mě ne.

Polní telefon TP 25. Na první pohled překonaná a poněkud archaická záležitost ale zdání může klamat. Osobně nemám vyzkoušené maximální možnosti polního telefonu (sám jsem ho používal na vzdálenost maximálně několik stovek metrů) ale různé prameny uvádí, že při dvoužilovém propojení je možné spojení na desítky kilometrů, při jednožilovém (druhý pól uzemněn) je dosah v řádech kilometrů. Jeden můj kamarád mi dokonce vyprávěl, jak na vojně zkoušel uzemnit oba póly telefonní linky tak, že zapíchal do země elektrody ve vzdálenosti cca 30 metrů od sebe a o cca 500m dále, na přijímací straně udělal to samé s druhým telefonem a tímto způsobem byl schopný navázat mezi sebou spojení pomocí zemní smyčky. Při propojení telefonů mezi sebou pomocí jednoho vodiče může samozřejmě ovlivňovat kvalitu spojení vlhkost půdy nebo naindukované zemní proudy např. z blízké trafostanice. Dalším plusem telefonu je téměř nulová spotřeba (v řádech zlomků mW), která je navíc akorát v průběhu vysílání. Na tužkový monočlánek 1,5V (pozor-nepoužívat vyšší napětí, trpí tím uhlíková mikrofonní vložka) je tak možnost používat polní telefon řádově roky bez nutnosti výměny zdroje. Pokud není nouze o elektrickou energii, je možné propojit polní telefon pomocí přístavku TP 25rd se skříňkou A a radiostanicí RF-10. Takto lze jednoduše vyřešit bezdrátové překlenutí úseků, kde není možné natažení telefonní linky. Kdo má tedy navíc nějaké volné prostory, určitě doporučuji pořídit TP 25 do výbavy.

Nejdiskutovanější skupinou jsou asi CB stanice. Tady bych se tedy trochu pozastavil a rozepsal. Obecně CB radiostanice jsou asi nejrozšířenější skupinou stanic vůbec. Hodně lidí je má po půdách ještě z dob, kdy nebyly tolik rozšířené mobilní telefony, CBčko najdeme téměř v každém kamiónu a nemalém počtu osobních automobilů. CBčka pořád ještě aktivně využívá nespočet radioamatérů a nadšenců. Použitím CBčka v nějaké krizové situaci máte tedy relativně vysokou šanci, že se dovoláte pomoci. Hlavní výhodou CB stanic je jejich nízká cena a široká škála příslušenství (antén, zesilovačů, zdrojů apod.). Jednotlivé CB stanice se mezi sebou liší množstvím funkcí. Nebudu jednotlivé funkce rozepisovat, ale vyzdvihnu to, co se při běžném používání může hodit. Nejužitečnější funkcí je skenování kanálů (zkratka SCAN), dále se může hodit hlídání dvou kanálů (DUAL WATCH), regulace zisku (RF GAIN – hodí se zvláště v místech se silným rušením), užitečný je i ukazatel síly signálu-tzv. S-metr, velmi užitečná věc, kterou však má jenom hrstka radiostanic je vestavěný PSV metr, některé bývají rozšířené na 80-200 kanálů (základních je 40). Mezi nesporné výhody patří nízká spotřeba při příjmu a relativně velký vysílací výkon (4W), který lze navíc ještě posílit externím zesilovačem výkonu, kterých je na trhu široká škála. Anténu lze buď jednoduše zbastlit svépomocí nebo je na trhu široká škála mobilních i základnových. V nouzových podmínkách je nejjednodušší na stavbu drátový dipól či čtvrtka a jako svod k anténě lze použít koaxiální kabel k TV či kamerám. Nějaká CB radiostanice, anténa, stožár, PSV metr, zdroj a zesilovač by dle mého neměly chybět v žádných nouzových zásobách. A teď něco málo k nevýhodám. Hlavní nevýhodou CB pásma je rušení, obzvláště v letních měsících. Řešením je použití pásmové propusti (částečným) nebo připojením magnetické smyčkové antény.  Na CB pásmu lze dělat i dálková spojení či spojení odrazem ale podmínky šíření signálu jsou silně závislé na sluneční aktivitě.

Různé druhy Motorol na pásmo VHF/UHF/MB. Ať už se jedná o ručky či základnové stanice. Kdo na nějakou narazíte, určitě berte. Dohledejte akorát přes Google přesně o jaký typ se jedná (kmitočet, šířka pásma a problematika kolem programování). Často se jedná o velmi kvalitní a odolné radiostanice ze zrušených rádiových sítí za zlomkové ceny oproti novým. Máte tedy šanci pořídit si profi vybavení za pár korun. Hlavní slabinou ovšem bývá programování. Je potřeba propojení s PC (bohužel v některých případech sériovým kabelem a PC s archaickými Win98). Datový kabel a příslušenství bývá za dobré peníze k sehnání v Číně. Motoroly ovšem nepatří do rukou úplnému začátečníkovi. Programovací menu bývá nepřehledné, je v něm spoustu neznámých zkratek a začátečník nejspíš bude mít problémy vůbec zprovoznit komunikaci s počítačem. Tyto nevýhody jsou však vykoupeny obrovskou škálou volitelných funkcí. Většina základnových Motorol má možnost nastavení velkého vysílacího výkonu, což je v nouzových podmínkách plusem.

Různé druhy PMR radiostanic. PMR radiostanice v pásmu 446MHz jsou asi vůbec nejrozšířenější skupinou radiostanic. Na trhu jsou k dostání 8 a 16 kanálové. Všechny PMR stanice splňují jednotný standard, a sice max. 0,5W vysílacího výkonu a neodnímatelnou anténu. U některých výrobců se můžete dočíst údaj o dosahu 3, 5 nebo 10km. Tato čísla jsou jenom marketingový tah a všechny stanice se budou chovat úplně stejně. Další časté lákadlo je údaj o podkanálech. Výrobce například uvádí, že jeho stanice umí až 32 podkanálů. Není to vůbec pravda. Stanice má pořád stejných 8 (popř. 16) kanálů ale na každém kanále je možné aktivovat tzv. subtón. To znamená, že na jednom kanále při zapnutém subtónu je možná komunikace s jednou konkrétní stanicí, která má konkrétní subtón aktivovaný a neruší tak stanici s jiným subtónem, ovšem kanál je blokovaný pořád stejně a dvě stanice nemůžou vysílat ve stejný okamžik ani s aktivovaným subtónem. Co se týče funkcí tak u PMR mi přijde nejužitečnější funkce SCAN. K zahození nejsou ani subtóny, funkce roger a vyzvánění. Co se týče dosahu tak to je v případě PMR strašně individuální. V členitém terénu, lese či zástavbě to můžou být stovky metrů a na vysokém kopci stovky kilometrů. Strašně záleží na umístění antény, překážkách v okolí a výšce nad okolním terénem. Na trhu je nepřeberné množství PMR stanic. Určitě zde nebudu psát, která je dobrá a která špatná ale dám pár základních rad. Uvažujete-li použití v krizové situaci, je určité dobré, aby stanice byla na tužkové či mikrotužkové baterky. Na trhu jsou k dostání stanice na 3 a 4ks baterek. Určitě tedy vezměte tu na 4ks. Důvod je prostý – nižší spotřeba. Pokud budete vybírat z vícera typů stanic, vezměte určitě tu s delší anténou. Úplně ideální by bylo, kdyby anténa byla plné délky lambda/4, tj. nějakých 17 cm. Kratší anténa má horší účinnost. Zvažujete-li použití headsetu, berte stanici s konektorem z boku. Některé stanice mají konektor z vrchu vedle antény a připojením headsetu dojde k částečnému zastínění antény a stanice pak hůř poslouchá. Možná se to na první pohled nezdá, ale mám to odzkoušené. Ještě výraznější rozdíl je když má headset přímý konektor. Co se týče funkcí a počtu kanálů tak to je na každém, stejně jako způsob nabíjení radiostanice (některé se dodávají s nabíjecí základnou). PMR radiostanice by dle mého také neměla chybět v žádných nouzových zásobách.

Baofeng UV-5R a podobné radiostanice z Číny. Čínských radiostanic je v poslední době nepřeberné množství a jednoznačně jim dominuje asi nejvíc Baofeng UV-5R. Bohužel většina čínských stanic na trhu má společné dva znaky, a sice absenci vstupních filtrů a nepřizpůsobenou anténu. V důsledku absence filtrů se stanice poblíž vysílače nebo silného zdroje rušení tváří jako hluchá a nebere ani poměrně silné proti stanice. Nepřizpůsobená anténa se zase negativně projevuje na dosahu a lehce zvýšené spotřebě. Plusem je zase nízká cena, levné a dostupné příslušenství a co se mě osobně líbí nejvíc, je možnost dokoupení pouzdra na tužkové akumulátory. Kdo by chtěl z Baofenga dostat maximum tak tomu doporučuji ještě dokoupit jinou, nejlépe značkovou anténu (např. SRJ-77CA od japonského výrobce Diamond). V základu Baofeng určitě poslouží ale jinak se o něm nedá říci, že je to nějaká dobrá radiostanice. O něco lépe je na tom typ BF-888S, který se chová o poznání lépe. Kdo by chtěl ještě něco lepšího za podobnou cenu tak tomu určitě doporučuji radiostanici Quansheng UV-R50, na kterou jsem psal recenzi ZDE . Čínských stanic je na trhu ovšem široká škála a já je ani otestované nemám ale co jsem se dočetl na různých fórech tak VF část se příliš neliší. Hlavní rozdíly pak bývají v krytí, odolnosti a designu. Funkce bývají obdobné.

A na závěr jedno nouzové řešení telegrafního klíčeJ

To byl takový základ a zároveň základní odpověď na četné dotazy na fórech. Problematika radiostanic by byla na dlouhé povídání, tak jsem se snažil vyzdvihnout ten nejrozšířenejší, levný a dostupný základ. Dále mějte na paměti, že v článku uvažujeme nouzové použití, proto ty zmínky o zesilovačích, vysokém vysílacím výkonu atp.

Jan Bednář